Úvod
V roce 1986, vybuchl Černobyl a na hradišti na vrchu Sitno byl objeven krásný depot bronzových předmětů. Ale zpět do současnosti. V létě jsem se zúčastnil festivalu "Citadela 02" v čarokrásné Banské Štiavnici. Šlo o workshop s veřejností navazující na přednášku archeologa dr. Labudy. Proto jsem se rozhodl vyrobit repliku něčeho zajímavého z muzejních sbírek. Covid a lockdowny zhatily studium na místě, nezbylo než si vystačit s tím co bylo dříve publikováno tiskem. Zaujal mě poklad z hradiště na mýty opředeném vrchu Sitno (tam má Slovensko vlastní vojsko spících rytířů). A je přímo vystaven v expozici archeologie na Starém zámku. Nejzajímavější částí pokladu byl plechový opasek z doby bronzové. Hned jsem se pustil do díla. Ale cesta byla nakonec dlouhá….
Originál
K objevu došlo během záchranného a zjišťovacího výzkumu na hradišti, v blízkosti zbytků středověkého hradu, v areálu hradiště z doby bronzové. Pozdní doba bronzová byla velmi turbulentní a násilný věk. Opasek byl součástí pokladu celkem třicítky předmětů. Archeologové se domnívají, že byl uložen pod podlahou domu, který vyhořel dřív než si majitel stihl vyuvednout poklad. Všechny předměty byly uloženy uvnitř opasku, (pravděpodobně ve schránce z lýka nebo koženém vaku) a čekaly na vyzvednutí. Soubor je úžasný v tom, kolik se na něm zachovalo zbytků z kůže, lýka a šlach. Kromě samotného plechového opasku poklad obsahoval osm náramků, tři nákrčníky, pět záušnic, závěsek ve tvaru přesýpacích hodin, jehlici, a další zlomky bronzu. Kus opasku s pukličkami a zachovaným koženým podkladem si vyloženě říkal o rekonstrukci.
Opasek se skládá ze dvou částí. První je plech zdobený vytepávanými ornamenty o délce 65 cm (jeden konec je neúplný). Na obou koncích jsou dvě dírky, v jedné se zachoval kus koženého řemínku. Plech byl z horní i dolní strany přehnutý dovnitř 6 mm. Výzdoba je zrcadlová, rozdělená do sedmi polí. Šířka je největší uprostřed (4,3 cm) ke koncům se mírně zužuje o cca půl centimetru. Druhou částí je kus kůže (z neznámého zvířete, ale není to hovězina ani vepřovice), který zdobí šestnáct bronzových pukliček přišitých hovězí šlachou. Dále se dochovaly našité dva bronzové kroužky a brýlovitý „závěsek“. V depotu se nachází ještě třetí kroužek, totožný s oběma našitými. Archeologové zvažují, že jde o náhradní kus, není vyloučeno ani to, že byl původně třetí v řadě vedle obou dalších.
Obr. 2
Výroba
Protože jsem neměl pří liš zkušeností s plechem (a navíc trochu spěchal), rozhodl jsem se, že půjde spíše o „průzkum bojem“ než přesnou repliku. Proto jsem jako materiál zvolil měď. Navíc jsem měděné plechy měl v dílně. Takže v případě, že bych to hodně zkazil, nebylo by to zase tak drahé. První chyba byla, že jsem neponechal zúžení, které na originále je, i když není velké. Po přehnutí horní a dolní strany pak stačilo rozvrhnout výzdobu a následovalo zkoušení jak dál, aby byla výzdoba hezky patrná, a zároveň jsem plech neprorazil skrz. Jsou tam dva druhy vypuklin. Větší tvoří trojice, které oddělují jednotlivá pole. Ve dvojici jsou pak ve středovém a každém druhé. Menší tvoří vše ostatní. Bylo proto nutné najít přiměřeně velké kusy kovu a správně do nich třísknout kladivem. Tahle část už nedávala prostor k dalšímu přemýšlení a na festivalu byla většina hotová. Část jsem dělal přímo před lidmi na Starém zámku. Udělal jsem tam řadu chyb, někdy je výzdoba příliš křivá, jindy se povedlo prorazit plech skrz. Ale výsledek přesto vypadal nad očekávání dobře. Navíc jsem si v tom čase mohl konečně prohlédnout i originál. Konce plechu jsem neohnul tak, jak naznačuje originál (jeden konec je poškozen), protože jsem na tento krok nemyslel včas.
Obr. 3
Druhá část opasku (přiznávám, že mě napadlo i kacířská myšlenka, že mohlo taky jít o dva opasky) je kožená zdobená našitými pukličkami, brýlovitým závěskem a dvěma kroužky. Přidržel jsem se interpretace kroužků jako uzávěru. Jen jsem namísto litých použil spájené, i přesto drží dobře. Pukličky jsou větší než na originálu, což způsobilo problémy, aby se vešly na určené místo. Navíc jsou všechny stejně velké, což oboje zkresluje obvod a vzhled opasku. Očka jsem taky udělal příliš velká a jsou nesprávně a nehezky přichyceny. Naštěstí je to vidět jen z vnitřní strany. Nevložil jsem dovnitř kožený pásek, jak navrhují archeologové. Jednak mi to přišlo pracné a nefunkční, jednak se z tohoto hypotetického kusu kůže nic nedochovalo ani v korozní vrstvě. Z těchto důvodů se domnívám, že taková část opasku vůbec nemusela existovat.
Obr. 4
Ve výsledku jsem tak získal na první pohled slušně vypadající funkční repliku. Na které jsem se hodně naučil. A pokud bych dělal další, budu vědět kde a jak se vyhnout chybám.
Analogie
Podobné artefakty jsou známy i odjinud. Jde o plechové opasky nebo menší diadémy. Velmi podobný tomu ze Sitna je diadém z Nemecké (60 km severovýchodně). Jde o původně opasek, upravený po odlomení na diadém. Je spojen bronzovým drátem skrz dírky na koncích. Patrně jde o výrobky jednoho člověka nebo dílny. Existuje ještě jeden diadém se shodnou výzdobou, bohužel byl nalezen nelegálně detektoráři a místo, okolnosti a další informace jsou tak nenávratně ztraceny. Dělení výzdoby do sedmi polí se zdá být typickým i v dalších případech bronzových pásů ze Slovenska.
Obr. 5
Zjevení druhé repliky
Ve výrobě jsem začal jako první, ale skončil druhý. Ještě před dokončením jsem zjistil, že do podobného úkolu se pustil šperkař Pavel Francúz (Piplavá robota). Můžete tak obdivovat a porovnat oba výsledky. Ani tady nešlo o přesnou repliku, ale o pevný opasek pro muže na základě nálezu ze Sitna. (Já se držím názoru archeologů - i vzhledem k i k velikosti náramků a dalších věcí z depotu, že jde o ženské věci.) Opasek je tak doplněn silnou vrstvou kůže, která ho přečnívá ze všech stran a fakticky tvoří hlavní část. Plech je pak primárně ozdobný a namáhání nese kožená část. Protože je opasek delší, bylo přidáno několik dalších polí výzdoby. Zapínání je pak na starší typ spon. Co nelze upřít, je mnohem lepší řemeslné provedení plechu. Navíc ve shodě s originálem v bronzu.
Obr. 6
Závěr
Byla to zajímavá zkušenost a k plechovým věcem z doby bronzové se rád vrátím. A troufnu si i na složitější kusy. Slovensko, především střední s bohatými ložisky mědi a rud obecně, je doslova pokladnicí. Škoda, že zaostává jak publikace nálezů, moderní analýzy, tak způsob vystavování.
Nakonec jsem ještě vybouchal pár náramků, dvě záušnice a prsten podle těch pokladu. Aby to dalo lepší představu, s čím mohl být opasek nošený.
Obr. 7
Obr. 8
Poznámka: Pokud se výše odvolávám nebo polemizuji s „archeology“, jedná se o pány dr. Žebráka a dr. Oždániho. Jejich odborný článek je můj primární zdroj informací. Kdo chce vědět víc, vřele doporučuju přečíst.
Zdroje:
Ožďáni, O. – Žebrák, P. 2017: Depot bronzových predmetov z hradiska lužickej kultúry na Sitne, Slovenská archeológia LXV – 2, 237 – 277
Piplavá robota – Pavel Francúz https://www.facebook.com/profile.php?id=100014251717709
Ilustrace:
Obr. 1, 5: Ožďáni – Žebrák 2017
Obr. 6: Pavel Francúz
Ostatní: archiv autora